Biografie skupiny

Byli jsme prostě 4 kamarádi (já, Majkl, Hrdla, později přibyl Jirka, kterého jsem poznal ve třetí třídě na základce) a jednou jsme se takhle rozhodli, že založíme kapelku. Jirka měl španělku, my jsme doma měli sbírku zahraničních plechovek od limonád a tak jsme je svázali k sobě a byly bicí. Začali jsme zkoušet u nás v pokojíku, řvali jsme, nadávali a říkali si punk. To nás asi tak po roce přestalo bavit (mě bylo asi 11 let, bráchovi skoro 17) a rozhodli jsme se, že se dohodnem s kapelou Močový khameni a zkusíme si zkoušku u nich ve zkušebně (basák z MK byl můj švagr). Zkusili jsme to, Jirka hrál tehdy na basu, protože jiný „kytara“ tam nebyla, a pořád mu bylo divný, že se nedaj chytit akrody, který ho naučila starší ségra. No nakonec jsme cosi zahráli a vznikla z toho nahrávka SRPŠ – takovej název jsme si tenkrát dali. Na nahrávce se ukázalo, že Hrdla udělal jakési sólo na bubny a tak se v podstatě stal bubeníkem. Nakonec se ale stejně ukázalo, že to sólíčko nejspíš zahrál Jirka nebo já. Majklovi se do ničeho nechtělo a tak si vzal do ruky mikrofón a křičel. Tak se stal zpěvákem. To bylo kolem roku 1993.

O něco později, když kluci zestárli a už si nehráli s námi (s dětmi – tedy se mnou a Jirkou), začali chodit do místního rock klubu (Tukan/Zeppelin), se dohodli, že založí již skutečnou kapelu s opravdovými nástroji. První impuls byl ten, že Hrdlovi kdosi v Tukanu nabídl bubny za 1200 Kč. Jelikož Majkl po maturitě již vydělával, koupil mu je a Hrdla je začal splácet. O něco později (asi za půl roku) Majkl vymyslel, že koupí i elektrickou kytaru a kytarový kombo. Jak řekl tak udělal. Na inzerát od nějaké holčiny koupil kytaru (hroznou asi za 1500 kč) a malinkatý kombo asi za 4 tisíce. Potom se z rodičovských darů dokoupili ostatní věci a mohlo se začít zkoušet. Nejdříve u mě v pokojíku, později po vyklizení sklepa našeho domu se začalo zkoušet již naplno tam. To bylo v roce 1995 na podzim a v té době vznikly jedinný dvě písně, které hrajeme dodnes (Policie a Vysmátý divadlo). Zkoušelo se a zkoušelo a až jsme měli asi 12 písniček, porozhlédli jsme se po nějakém tom koncertě. 

Dne 18.1.1997 bylo asi za 10 hodin natočeno první demo Fičící Pes. Nahrávali jsme tehdy ve studiu Reckord stejně jako Malomocnost prázdnoty a Filda z MP nám i vypomohl se zpěvem. Po nahrání dema (dnes pro mě již cosi hnusného a neposlouchatelného, ale tak to bývá) jsme odehráli asi 15 koncertů a dohodli jsme se, že na podzim 1997 nahrajeme nové demo, tentokrát v jiném studiu a s více písněmi. Do studia jsme šli v listopadu 1997 a tentokrát to bylo studio v Děčíně. Tehdy jsme tam byli v podstatě tři dny, ale nahrávací doba byla asi jen 20 hodin. Nahráli jsme 12 písní a zvuk nám dělal Míša Tomášek (kapela Destroyself). Demo se jmenuje Hnus fialovej (název vznikl losováním z různých názvů, byly to opravdu hovadiny!!!) a dokonce jsme si ty kazety nechali potisknout v profi firmě Presston v Praze (která se ale spíše než muzikou zabývala rozmnožováním pohádek a tak i zvuk tomu trochu odpovídá). Po vydání těchto dvou demonahrávek jsme odehráli mnoho koncertů (tedy přesně 28 akcí za rok 1998, nejvíc z toho v Mostě – s Průserem, s Malomocností, něco v Kladně, Ledeč n.S., Litomyšl, hodně akcí bylo také s Do!Řady). 

V zimě 1998 jsme se také rozešli s naším kytaristou Petrem Rathouským. Neshody byli na obou stranách a tak najednou odešel a na zkoušku už nepřišel a nám se to líbilo, protože jsme byli zase jen 4 staří kamarádi. V červnu 1998 s námi začal zkoušet nový kytarista Hřebík, který s námi vydržel opravdu málo. Odehrál asi 15 koncertů a v dobrém jsme se rozhodli toho nechat. Hřebík byl zdaleka a byly problémy se zkoušením. Udělali jsme nové písničky, hodně moc jsme zkoušeli a na březen 1999 jsme se vydali do prvního very proffesional studia AVIK, kde nahrávali naše oblíbené skupiny. Moc se nám to líbilo, velmi pohodový prostředí a tak jsme nahráli 15 písniček na demo CD Pan Káč. S konečným výsledkem jsme byli moc a moc spokojeni a řekli jsme si, že jiné studio už nechceme. Kazet se prodalo celkem asi 800 a tak jsme byli již celkem pravidelně zváni na různé akce v podstatě v celé ČR a bylo nám moc moc fajn. V roce 1999 jsme dokonce odehráli první koncert v zahraničí (tedy formálně), opravdu to bylo tak, že jsme hráli na Slovensku v Trnavě, s kapelami Začiatok Konca, Dr.Pako, Načo názov a Kundotkov syndróm. Byla to krásná akce a my jsme byli velmi spokojeni, že nás náš kámoš Noro pozval. Během roku 1999 jsme již odehráli 40 koncertů po celé republice. Nemá cenu vyjmenovávat jednotlivé akce, ale nejlepší bylo rozhodně turné se švédskými bratry Article Nine. Byla to opravdu moc příjemná záležitost. Hodně dobré akce byli v té době také na Moravě, ale hlavně v Ústí, kde se započala tradice s akcí Chabařovice fest.

Na počátku roku 2000 jsme se skamarádili s kapelou NVÚ, se kterou jsme odehráli značnou část koncertů. Byli jsme pozváni poprvé i na největší punk festival v CZ, na Anti Society fest a hraní to bylo parádní. Na podzim jsme rozhodli jít opět do studia, dokoncčili jsme 13 písní a opět je nahráli v plzeňském AVIKu a vydali 100 CD a 600 MC Kuře Punk-Pao. Nahrávat jsme byli v říjnu 2000, ale vyšlo to v podstatě až v lednu 2001. V roce 2000 jsme také odehráli první akci ve skutečné cizině, zajeli jsme si zahrát do německého města Plauen – do poměrně vyhlášeného klubu Alte Kafferösterrei. Zahráli jsme si tam společně s německou legendou Hass. Za rok 2000 jsme odehráli celkem 64 koncertů. Hned na sklonku prosince 2000 a ledna 2001 jsme se dohodli, že si koupíme nové auto. Bylo to rozhodnutí sice hezké, ale chyběla podstatná věc a tou byly peníze. Nakonec jsme si půjčili od banky a koupili s dodávku. Bylo to hlavně proto, že jsme se chystali na týdenní turné po Německu se skupinou Abscess a bylo mnoho zájemců, kteří chtěli jet s námi. Turné bylo naplánováno na duben 2001 a odehráli jsme celkem 5 koncertů v Německu. Bylo to velmi vydařené, za celou akci se například prodalo celkem 100 kazet. Turné následovalo hned po Německou Čechy a s Abscessem jsme zažili opravdu krásný koncerty. 

Během roku 2001 se v podstatě nestalo nic jiného, že já s Jirkou jsme složili maturity, přijali nás na VŠ a odehráli jsme stejně jako v roce 2000 celkem 64 akcí. V roce 2002 hrajeme zatím asi nejvíc koncertů po celé republice a na červenec se nám podařilo zařídit si koncert v Polském městečku Klopotnica [fotky!]. Odtud jsme byli pozváni hned na další festival a to opět do Polska, tentokrát do Wolimierzu. O prázdninách jsme ale jinak zkoušeli nové písně a v září 2002 jsme nahráli v novém studiu EX Avik CD s 15ti songy, na kterém hostuje i zpěvačka a saxofonistka plzeňské Znouzectnosti Romana Kohoutová. V říjnu 2002 proběhlo menší tour po Německu.

Rok 2003 byl ve znamení koncertů (Slovensko, Německo) a v létě 2003 jsme podnikli menší tour přes Slovensko, Polsko do Litvy, kde jsme odehráli 3 super koncerty, na který velmi moc vzpomínáme. Přes léto jsme odehráli pár dobrejch letních festivalů a na podzim nás čekala další premiéra, tentokráte dvě příjemné akce v Maďarsku za které děkujeme skvělé kapelce Sunscreen. Od podzimu 2003 jsme se připravovali také na natočení nikoliv nové desky, ale nového split CD spolu s kapelou Leniwiec. V první myšlence rozhodně nešlo o split s výměnou a přehráním našich písní, ale o klasické CD. Nakonec jsme se ale dohodli a od listopadu začali zkoušet a upravovat navzájem své písně. 

Přišel rok 2004 a my jsme se chystali víc a víc na studio, zkoušeli jsme a nakonec v dubnu 2004 jsme navštívili nakonec společně s polskou kapelou Leniwiec studio Ex.AVIK v Plzni, kde jsme nahráli zatím poslední naše písničky. Album vyšlo 4.6.2004 a ten den bylo (ne)pokřtěno na trochu smutně nepříliš povedeném koncertě v pražském Mlejně. V létě 2004 nás čekalo další turné, tentokrát Polsko – Litva – Lotyšsko – Estonsko. Bohužel těsně před tímto vysněným turné nám odešlo auto, ale i tak přes obrovské problémy jsme vyrazili (bohužel jsme museli zrušit první akci v Polsku). Turné se nakonec poměrně vydařilo, hlavně koncerty v Litvě. Bohužel jedna jediná akcička v Estonsku byla na poslední dobu zrušena a my jsme se tak ocitli kdesi na hranicích Lotyšska a Estonska. Vše dopadlo dobře a po tomto turné nastalo studijní volno a my jsme 2 měsíce nehráli. Od záři 2004 hrajeme zase spousty koncertů a připravujeme pomalu nové písně na nové album. 

Během roku 2005 jsme vystoupili na několika výtečných letních festivalech, mimo jiné na MIGHTY SOUNDS 2005 či na ROCK FOR PEOPLE 2005 a v srpnu pak na punkové festu POD PAROU. V září 2005 jsme nahráli nový materiál (3 písně), který je předzvěstí nového alba, které by mělo vyjít během roku 2006. 3 písně zatím vyjdou v říjnu 2005 na CD nazvaném "...10 let punkrocku v Ústí pod Labem 95 - 05", které vychází k 10ti letům existence kapely! Od oslavy 10ti let došlo k 2 zásadním věcem - od dubna 2006 s námi začal hrát konečně plnohodnotný druhý kytarista MSK (Míra). Během roku 2006 jsme odehráli přes 70 koncertů a jedno velmi významné TOUR (Polsko, Litva a hlavně Bělorusko). Na podzim 2006 jsme úspěšně zahráli na dalším díle akce NEZISKOVKY NEZISKOVKÁM, kam dorazili přes 1100 lidí. Leden - duben 2007 jsme strávili zejména ve studiu a na mnohých koncertech, aby 27.4.2007 mohla vyjít naše nová deska "U Šílena Nesersrny", která byla (pro nás s překvapením) velmi příznivě hodnocena víceméně všemi hudebními servery i časopisy. 
Na podzim 2007 následuje turné "U Šílena Tour 2007". 

PS: Díky všem, kteří nás podporujou a podpoří nebo podpořili. Díky, že stále se najdou nějací dobří lidé, kteří nelpí jen na image a jdou si svou vlastní cestou. A díky i těm, kteří si koupili kazety či CD a tím nám v podstatě velmi důležitě pomohli.

Na začátku roku 2009 jsme měli 2 měsíce pauzu na přemýšlení. Hned na to jsme ale v nepříliš dobrém rozmaru vyrazili na koncerty do Polska v rámci věhlasného Punky Reggae tour 2009. Odehráli jsme jeden skvělý a jeden velmi průměrný koncert a cestou zpět z polského Zabrze (Katowice) jsme málem přišli o život v noci na dálnici nedaleko Wroclawi. Dodávka měla sjetý pneu a ve sněhové vánici jsme dostali asi v 90km/h smyk. Naštěstí jsme to vybalancovali a s odstupem času mám pocit, že to vyděsilo hlavně mě, řidiče. Ostatní to spíš zaspali. V červnu 2009 přišla další rána, která nás donutila zrušit několik festivalů. Majkl měl těžký úraz, ze kterého se zotavoval více jak měsíc. Naštěstí se tak nějak vyléčil do festivalu Mighty sounds, kde jsme se tak na dlouhé 3 roky objevili naposledy při nepříliš vydařeném koncertě v neděli. Nakonec jsme formu přeci jen nabrali a odehráli krásné festivaly Benátská noc i Trutnov. Podzim 2009 už byl ale plný příprav na rok 2010, kdy se chystala deska s Punk Floid k oslavě 15 let a také velké turné. A aby toho nebylo málo, 25.12.2009 nás opouští naše dodávka Ford Tourneo. Shořela během 5ti minut na statku v Dubanech u Toma77.

V lednu 2010 jsme měli zabookované studio a nikdo z nás netušil, co z nás vlastně vyjde. Příliš nám nepomohlo ani to, když jsme si v dobrém rozmaru pustili 5 písní od Punk Floidů, které měly přijít na společnou desku. Pracovali jsme tvrdě a věci dodělávali na poslední chvíli, ale s výsledkem jsme nakonec byli velmi spokojeni. Turné předcházel nejchladnější koncert historie na snowboardových závodech na Klínovci, kde jsme hráli jako poslední v minus 15°C ve chvíli, kdy přestaly fungovat tepelné fukary. Velký zážitek. O týden později, v polovině února ale už začíná turné. Aktuálně jsme bez auta a tak se necháváme vozit. Je to příjemné. Turné se nakonec vydařilo a dokonce i deska se dobře prodává. Spočítal jsem, že jsme na tour ujeli 18.000 km, vidělo nás 3600 lidí a průměrná návštěvnost byla 200. V červnu 2010 jsem měl svatbu a v létě svatební cestu a tak to byl první rok, kdy jsme vynechali většinu letních festivalů. Jak jsme si řekli, tak jsme udělali. Počet koncertů v roce 2010 se snížil na 40. Přesná polovina to nebyla, ale částečně jsme to dodrželi. Rok 2011 jsme začali velkolepě v Akropoli v Praze jako hosté turné kapely Inekafe. A pak následovala velká změna – poprvé jsme si zahráli po boku kluků z The Fialky v Plzni Pod Lampou a v budějovickém Velbloudu. Tím vzniklo přátelství a rozhodnutí udělat podzimní tour, tentokrát po boku 77punx. O prázdninách jsme si dali opět skvělý Trutnov open air a po delší době také festival Pod Parou a v září vykročili jednak do studia k natočení nové desky folk punkera Toma77 a na společné koncerty s Punk Floid a hlavně americkou kapelou Boobie Trap. Právě tyhle 4 koncerty byly tak dobré, že nás to parádně nakoplo na tour s Fialkama, který začalo v polovině října pekelnou párty v Dubňanech u Hodonína. Bylo ukončeno skvělým pražským koncertem s divadelním představení, po dlouhé době v Rock Café na konci listopadu.

V roce 2016 jsme koncertovali jen na jaře a v létě (16), jelikož basák a zpěvák Martíček odjížděl na studijní stáž do Asie. Projeli jsme kluby napříč ČR, vrátili se po pár letech do Brna, na festival v Trutnově i na Žižkovskou noc v Praze, oslavili jsme Koncert #1000. Od srpna 2016 do března 2017 jsme měli plánovanou odpočinkovou pauzu, čerpali jsme síly, abychom mohli v plné parádě zahájit rok 2017. Ten se nesl ve znamená koncertů (37), nejen ve znamení klubů, ale také festivalů. Vrátili jsme se na Mighty Sounds a podzim byl ve znamení turné s kapelou The Fialky. S tou jsme odehráli 11 koncertů, které měly nezapomenutelnou atmosféru. Na konci roku 2017 jsme, přesně po 10 letech, začali pracovat na novém albu. Na přelomu března a dubna 2018 jsme natočili v studiu Ex–Avik první 4 skladby z nové desky, zbylých 6 bylo dokončeno v prosinci 2018 a v červnu 2019. Nové album s názvem Ničeho nelitujem! vychází 1. 9. 2019. Turné k tomuto albu, které začalo zářijovými koncerty bylo plné překvapení a nostalgických setkání. A i když se našlo pár koncertů, které nebyly navštíveny maximálně, většina byla naprosto parádní a osvědčilo se nám hrát každý koncert s jinými kapelami. Koncertní aktivitu k nové desce jsme zakončili v lednu 2020 koncerty v Brně a Košicích. Následovala pandemie covid-19, která nás však z důvodu Martíčkovo zahraniční cesty nepřipravila o žádné akce. Naopak, léto 2020 a odloučení od publika se neslo v duchu mocné odezvy a nás to nakoplo k tvoření nových věcí. Odehráli jsme ještě akci 4. 9. 2020 v Litoměřicích, tím pro nás ale turné s The Fialky skončilo. Zkoušeli jsme nové skladby, ale tvrdý lock-down nám přerušil veškerou aktivitu až do prosince 2020. Tehdy jsme odehráli první online koncert a natočili klip ke skladbě Slabá místa, který má na svědomí Jakub Kaska. Zima a jaro 2021 se neslo v duchu totálního útlumu. Léto naštěstí přineslo nutkání hrát i nám a tak jsme opět odehráli celkem hezké festivaly, ale euforie z omezení kultury už nebyla zdaleka taková, jako poprvé. O dvě hraní jsme také přišli vlivem špatného počasí. Těšili jsme se na náhradní turné s The Fialky na podzim 2021. To se uskutečnilo až na dvě listopadové výjimky a návštěvnost se pohybovala výrazně nad 150 lidmi na akci. Od ledna 2022 zkoušíme materiál na novou desku. Na podzim vychází singl "Svět sám pro sebe" a na počátku roku 2023 vychází celá deska "Svět sám pro sebe 2004-2022", která na jednom albu zachytila všechny skladby vydané mimo oficiální alba. Rok 2023 je ve znamená koncertů hlavně s Nežfaleš a Supertesla.