Praha - Abaton

16/11/2008 / Martin Nosek Po krátkém měsíci opět Praha a opět za poslední dobu jeden z nej koncertů. Je jasný, že po 3 akcích z pátku a soboty jsme očekávali jistou únavu, ale dobrá nálada nás neopustila a tak jsme s radostí dojeli za hodinku do Prahy. Ještě před vjezdem k Abatonu nás zastihl telefonát, že slečny od distra žádají litrovou lahev rumu a k tomu dvě Coca Coly. Takže jsme to za nehorázný peníze koupili na benzínce a přijeli ke klubu. Tam nás čekalo nepříjemný nošení, ostatně jako vždycky. Tentokrát ještě malinko horší tím, že nikdo nic nevěděl a zadní vchod byl zavřený. Naštěstí na nás ale čekal Roman/Potkan, kterého jsme opět uzreli po dvou letech (naposledy v Sepekově v hospodě, kterou vlastí siamská dvojčata) a taky bylo o čem kecat až do chvíle, kdy nás vysvobodil Pavel z Totáčů. Nanosili jsme aparát, urychleně sebrali poukazy na jídlo a pití a šli jsme se občerstvit, protože moc času na jídlo teda nezbylo. Všichni vstávali tak nějak těsně před odjezdem :) V tu chvíli zrovna hráli Volanti, lidi se trousili a nakonec jich dorazilo krásných 800. Myslím, že když jsme kolem 19té hodiny vystupovali na podium, už jich tam bylo minimálně 90%, přecijenom zábava už byla v plném proudu. Nevím proč, asi díky super zvuku, dobré náladě po víkendových koncertech a taky rozehraní a spoustu známých, to všechno nám tak nějak zvedlo náladu a koncert nás hrozně bavil. Možná i proto, že to byla tak významná akce. 18 let přeci jen tak nikdo nehraje. My jsme ale dali pěknej fesťákovej set a dokonce jsme byli nuceni přidat 2 songy. Tímto tedy děkujeme. Přestože jsme si říkali, že pojedeme hned domů, zůstali jsme ještě řádit asi 2 hodiny a nakonec jsme vymysleli, že nabereme pár známých v Praze. Vyrazili jsme na 6ti sedačkách v pouhých 9ti lidech :)))) a ihned jsme museli stavit, jelikož taková osádka vozu musí prostě čůrat pořád. Vždy se najde někdo, kdo chce aktuálně na záchod. A tak první zastávka cestou zpět byla hned za Prahou na nejmenované fast food restauraci, kde účastníci nabrali masky. A tak cesta do Ústí byla ve znamení zvířecích zvuků. Ještě, že to máme jen 80 km. Pak jsme všichni skončili samozřejmě v hospodě, ve 4 ráno jsme ještě hráli bowling :) Super akce a gratulace TN.