Rozhovor ohledně křestu a nové desky - ENTER UL

Přepis rozhovoru pro časopis EnterUL.

S Houbou to jednu dobu vypadalo celkem definitivně. Co pro kapelu znamená, že se nejen vrátila mezi živé, ale dokonce mezi tvořící a vydávající?

V září 2014 jsme odehráli turné v USA a vrátili se na pódia koncertem na 30 letech Plexis v Lucerna music baru. Poté jsme museli okamžitě přestat hrát ze zdravotních důvodů, i když byly naplánované koncerty s NVU. Nikdy jsme neříkali, že je něco definitivní, jen jsme nevěděli, kdy půjde znovu začít hrát. Za 20 let to bylo poprvé. Půl roku nato, v květnu 2015, jsme s již abstinujícím Majklem hráli v ústeckém Exilu. Každá pauza něco nového startuje, nás to nakoplo k práci na nové desce, první píseň na ní vznikla právě tehdy. Věděli jsme, že pokud neuděláme novou desku, půjde to postupně už jen dolů. Vrátit se mezi „živé“ je zavazující, tvořit a vydávat je zábava. Jsme rádi, že se nám to povedlo, že nám pomohl Papagájův Hlasatel Records a že příští rok budeme 25 let ve stejné sestavě.

V čem se tuzemská punková scéna změnila od vydání vaší poslední regulérní desky?

Nerad soudím, bylo by to omezené jen mým pohledem. Podstatný je, že se pořád najdou skvělí lidi, kteří scénu drží nad vodou, pořádají koncerty a jsou pozitivně naladěni.

A co konkrétně punk v Ústí nad Labem v roce 2019? Jak to vypadá s ním?

V Ústí drží punk/hc/crust scénu nad vodou asi tři lidi. Mezi ně patří Michal Meduna, který teď dělá akce třeba v hospodě na „Střížáku“, Filip Drobeček s Vincentem pomáhá s akcemi v Exilu a občas se ještě objeví další parta, v poslední době třeba kolem kapely Boring. Takže aktuálně nic moc, ale zase na druhou stranu se pořád něco děje.

Desku jste nahrávali v Klatovech, masteroval ji ale Paul Miner v Kalifornii. Jak tato zaoceánská spolupráce vznikla?

S Avikem a ExAvikem spolupracujeme od roku 1999. Už jsme nechtěli dělat to stejně. Zkoušeli jsme udělat mix a mastering v italském Bari u Marca Fishetti, ale zvuk, který udělal, k nám moc nešel. Přes kapelu Foxy z Kalifornie jsme dostali tip na Paula Minera, který dělal třeba poslední album Motorhead, desky H2O, New Found Glory nebo naposled CJ Ramone, Zebra Head nebo Agnostic Front. Ta spolupráce bude bezpochyby pokračovat. Těšíme se na to.

V jakém rozpoložení a pod vlivem jakých inspirací vznikaly písně na desku?

Klasicky ve stresu. Začali jsme rodit děti a zároveň se rodilo nové album. Věci v našich životech jsou pozitivní, deska byl takovej ventil všeho negativního. Není moc veselá a je přímočará. Tak jsme to chtěli. Ty ošklivé věci hodit na vás, ať si to vyžerete.

Kmotrem desky je Tomáš Břínek alias TMBK. V čem vidíš paralely mezi vaší a jeho tvorbou?

S Tomášem (my mu říkáme Gery) se známe asi 20 let. Dřív dělal managera kapely Zpraku!, s kterou jsme hodně často hrávali. V poslední době nemáme moc šancí se vidět, ale cítíme, že pořád někde v dáli jsme napojeni. Ať už tou satirou, kterou jsme my v textech (spíš dřív) měli, a nebo taky tím, jak pořád ten punk máme v srdcích. Navíc se nám líbí, co on dělá a jemu se zase líbí, co děláme my. Ideál.

Chystáte pro domácí křest v Ústí něco speciálního?

Jo.

Ptal se: Póža, odpovídal: Martíček

Přílohy ke stažení