Říkal jsem příteli, když jsme se zpíjeli do němoty.
Že už jsem pochopil, že jsem se narodil do špatný anekdoty.
Říkal jsem příteli, dost jsme si zajeli, vedeni na opratích.
V šíleným spřežení, za konce řemení tahají psychopati.
Říkal jsem příteli, sebe jsme zapřeli, za sliby o pokladu.
Říkal jsem příteli, dlouho jsme mlčeli, tak prosím zvedni hlavu,
protože já to sám nezvládnu!
Ref.
Ne, to ne, to není v pohodě!
Ne, to ne, to není v pohodě!
Ne, to ne, svět není v pohodě!
Ne, svět není, prostě není! My jsme na tom podobně.
Říkal jsem příteli, když jsme se zpíjeli do němoty.
Že už mě nebaví všechno to bezpráví, všichni ty idioti.
Říkal jsem příteli, kdysi jsme hořely, vzpomeň si na ty časy!
Pokaždý vstali jsme, s osudem prali se, když s náma nesouhlasil.
Říkal jsem příteli, ty časy zemřeli, a teď jsme v situaci,
kdy už jsme dospěli, prosím tě příteli, není čas na legraci,
protože já se asi pozvracím.